Když jsem viděl v TV záběry na pana Kocába, sedícího za stolem vládního zmocněnce pro „lidská práva“ v situaci, kdy byl vládou pravomocně odvolán, měl jsem pocit, jako bych viděl ty zmíněné poslední herce, jak se marně snaží ve vichru držet svých pozic. I podobně pan Kocáb se svého stolu držel pevně. Do poslední chvíle se snažil sice jakoby z funkce odstoupit, ale jen za podmínky, že bude znát svého a jím doporučovaného nástupce. Ale hrůza! Co bude, až se jeho nástupcem stane například pan MUDr.Roman Joch, při jehož názoru, že lidská práva by měla platit pro všechny stejně (o povinnostech nemluvě), se musí panu Kocábovi ježit i neexistující vlasy na hlavě. Jinak by to ovšem mohla být dobrá praxe. Odvolaný neschopný ředitel nějaké instituce by zůstával ve funkci, dokud by se nenašel nástupce, kterého by on doporučil. A kdyby náhodou taková instituce byla navržena ke zrušení, nemohl by být prakticky odvolán nikdy, což by mohl být právě případ pana Kocába. Vyskytují se totiž již rozumné hlasy, aby tato zbytečná funkce a k ní příslušející instituce byly zrušeny a tedy by nikdo ani dalšího nástupce nehledal a po předpokládanou dlouhou dobu tahanic o toto zrušení by měl pan Kocáb vystaráno.
Po nechtěné derniéře „Vichru z hor“ v Pacově v roce 1911 se Cimrmanova divadelní společnost již nesešla. Asi nebylo dosti dobře stanoveno místo setkání, ale předpověď, že se „Vichr z hor“ vrací každých 100 let se kupodivu naplnila s obdivuhodnou přesností. Za 99 let totiž tentokrát „Blahodárný vichr z hor“ odnesl pana Kocába z vládní funkce neznámo kam, snad do imaginární krajiny, kde za rakouské peníze na otevřené vatře vaří Kuchtová bezjadernou stravu a Lišky dávají Džamilám dobrou noc. Zeleným tak už zbývá ve významnější funkci jen dřívější (pod taktovkou Dr.Mojmíra Vlašína) viselec na šumavských stromech a pouliční demonstrant pan Martin Ander, prozatím náměstek primátora města Brna „pro rozvoj“. Avšak i to visení by mu po nedávné návštěvě Šumavy novým ministrem pro životní prostředí panem Pavlem Drobilem a po jeho rozhodnutí o smysluplném rozdělení sfér její ochrany asi už tak dobře nešlo.
Příští rok by sice mohl předpovídaný „Vichr z hor“ udeřit dokonce ve své stoleté síle. Nespoléhejme ale tentokrát jen na něj a na jeho blahodárnost, ale v nastávajících volbách mu pomozme, aby i v komunální sféře byla éra zelených Kocábů, Kuchtových, Lišků, Anderů i Džamil odváta neznámo kam a tím by si pak nejen město Brno mohlo svobodněji vydechnout.
6°C
8°C
6°C
Výplody zelených mozků?
Téměř ve všech příspěvcích na Vašem blogu se jen a jen otíráte o zelené. Tvrdíte, že brání pokroku a jejich názory jsou vždy zcestné.
Podle Vás nemají zelení nikdy a v ničem pravdu, což je samozřejmě nesmysl. (To je podle mne ta obsese.)
Vystupujete zde jako člověk s patentem na rozum a soudním znalcem na všechno, tedy nejen na dopravu.
Na ironický šťouchanec reagujete přesně tak, jak jsem čekal. Vás přece nelze kritizovat, natož ironizovat.
Výplody zelených mozků
Pane "Pamětníku"!
Výplody zelených mozků, proti nimž jsou výplody některých bolševických oficírů slabým odvarem a filosofickými perlami, jsou skutečně mimo oblast mého chápání. Ve vašem příspěvku jsem proto nepochopil v podstatě 3 věci:
1. Jaký konkrétní vztah má Váš příspěvek k mému textu, čili "co tím chtěl básník vlastně říci?"
2. Kdo je tím blbcem, jehož rady bych měl vyslechnout? Máte to snad být Vy sám,pane "Pamětníku"?
3. Jak se Zelení zasloužili o to, že mám svůj blog? Je ovšem možno vydedukovat, že nebýt "Zelených", svůj blog bych asi neměl a to proto, že bych jej nepotřeboval. Neměl bych totiž takový trvalý důvod se angažovat v činnosti, o které se Mistr Jan Werich vyjádřil tak, že: "Nad blbostí nemůžeme vyhrát, ale nesmíme s ní nikdy přestat bojovat!"
Bez úcty k Vaší psychické poruše.
Zdeněk Kolíbal