Je ovšem možné, že si to ti teroristé časem uvědomí a své bombové atentáty odloží mimo kritickou dobu přesouvání času. Tomu by se mohlo napomoci například tím, že by se čas posouval vícekrát za rok, ovšem nepravidelně, třeba podle počasí. V deštivých dnech bychom mohli mít odpoledne kratší a při příznivé předpovědi pak odpoledne delší. Tím by se velmi pomohlo některým lidem, jako například paní Lídě Rakušanové, která se (podle vlastního vyjádření v ROVNOSTi dne 24.3.2007) může déle procházet až v neděli odpoledne po zavedení letního času, neboť odbornice na biorytmy Akademie věd paní Prof.H.Illnerová dne 8.2.2011 na stanici ČR 2 opětovně prohlásila, že díky letnímu času máme alespoň delší odpoledne. Paní Prof.H.Illnerová zůstala tak nadále věrna svým vědeckým závěrům z doby, kdy zřejmě nemohla nectít heslo: „Sovětský svaz – náš vzor!“ a musí to nakonec být rozhodnutí samotného ruského presidenta Medvěděva, odůvodněné odkazem na škodlivost přesouvání času vzhledem k narušování biorytmů většiny obyvatelstva, nevykonávajícího zrovna nějaký transkontinentální přesun, které ji snad vyvede z jejího letitého omylu. V létě totiž bývá u nás denního světla více samo od sebe a ani v zimě ne méně než 8 hodin.
Nepravidelným a vícenásobným přesouváním času bychom tedy mohli teroristy výrazně zmást a třeba je i od jejich činnosti odradit (vzpomeňme například, jak Brňané zmátli švédského generála Torstensona tím, že 15.8.1645 zazvonili poledne o hodinu dříve a on podle svého slibu odtáhl od města s nepořízenou).
Otevřenou otázkou ovšem zůstává, zda zbytek obyvatelstva by z toho nezblbnul. Zastánci letního času a naši evropští vládci k tomu zřejmě nemají už daleko.













