Tak například podle psycholožky Johany Kroupové (MFD 26.10.2006) náhlé posunutí času o hodinu nikomu příliš neprospívá: „Už se ví, že střídání času je pro lidský biorytmus škodlivé. Člověk se totiž nepřizpůsobí hned a následkem toho mohou být deprese, snížení výkonnosti i psychsomatická onemocnění, jako jsou bolesti hlavy nebo vysoký krevní tlak".

    Paní MUDr.Anna Richterová z Plzně dne 14.3.2007 napsala m.j.: „Letní čas je nefyziologický vůči všem živým bytostem a to i zvířatům, natož lidem, kteří musí o hodinu dříve na plné obrátky zapojit svůj mozek při práci nejen v duševní sféře, ale také v dopravě, vyžadující zvýšenou pozornost a zodpovědnost za cestující. Děti jdou do školy na skutečných 7 hodin SEČ, vstávat musí za tmy když je ještě zima, jsou nesoustředěné, usínají při výuce, mají trávící potíže i poruchy peristaltiky. V nemocnicích je v jarních měsících vyšší úmrtnost než v jiném ročním období. Jde o vyčerpání organismu, jednak s nedostatku slunečního světla a nedostatku vitamínů. Vyskytují se ranní nevolnosti a poruchy spánku, zvýšený výskyt depresivních syndromů a kardiovaskulárních obtíží, neboť v časných ranních hodinách dochází nejčastěji k infarktům myokardu a akceleraci hypertenze, tudíž i k cévním mozkovým příhodám.

    Navíc velmi zajímavým vědeckým poznatkem v poslední době je, že existují tzv. cirkadiální biologické hodiny v buňkách mozku u všech živočichů i rostlin, tudíž i u lidí. Každá jednotlivá izolovaná buňka má své biologické hodiny, koordinované pro denní i noční dobu".

    V poslední době je velmi významné odborné  vyjádření Doc.MUDr.Petra Smolíka, CSc., vedoucího Mezioborového centra pro poruchy spánku a biorytmů Fakultní nemocnice lékařské fakulty v Hradci Králové: „Každoroční hodinové posuny jsou prokazatelně významným biologickým stresorem pro každého jedince. Působí většinou nenápadně, plíživě, o to zákeřněji. Chronobiologie je relativně mladé vědecké odvětví. Veřejnost (dokonce ani odborná lékařská) bohužel ještě nevzala s plnou vážností na vědomí fakt, že právě desynchronizace vnitřních biologických hodin může být příčinou mnoha tělesných i duševních poruch. Tyto nejenom významně snižují kvalitu života, ale vyžadují v rámci léčby i nemalé finanční prostředky".

    Zkrátka: K lékařům se prostě nechodí „s letním časem", ale s neurasteniemi, stresem a nespavostí, vysokým krevním tlakem a možná i karcinomy. Ne nedarmo máme u nás prioritu v nádorových, kardiovaskulárních i psychiatrických onemocnění, což bývá silně podporováno narušeným imunitním systémem z narušeného spánkového biorytmu. Čelně si stojíme ve statistice pro infarkt myokardu a cévních mozkových příhod. Vše výrazně poškozuje lidské zdraví, aniž si to uvědomují ti, kterým letní čas údajně nevadí, ale i zavilí příznivci letního času. Mnoho lidí má však skutečně po dlouhé týdny potíže s únavou, stresem, nesoustředěním a bolestmi hlavy. Proč si máme na tuto bezmeznou pitomost stále dokola zvykat? Při tom byla-li by občanům položena otázka: „Vadilo by Vám zrušení letního času?" předpokládám, že většina by odpověděla, že nevadilo. Je tedy potřeba se k těm, kterým letní čas vadí, postavit jako ke spoluobčanům, které je třeba respektovat, při čemž ostatním by prakticky žádná újma nevznikla a letní čas zrušit.

    A na závěr: Vše nasvědčuje tomu, že zaváděním letního času si vládnoucí oligarchie dokazuje svou převahu nad miliony obyčejných lidí, spoléhá na jejich nevědomost a stádovitost a osobuje si právo, které jí nepřísluší, totiž vládnout nad přírodními zákony i samotným Bohem. Má za cíl lidi totálně zpitomět a donutit k absolutní poslušnosti i v jiných oblastech, nabourat základní pilíře jejich života, totiž rodinu, mravní zákony, národy a jejich tradice. Letní čas je výplodem dvou neblahých světových válek a jako takový patří na smetiště dějin.

   Psáno v Brně, dne 11.5.2011 pro diskuzi na Semináři proti letnímu času, svolaném senátorem P.Šilarem do Senátu PČR v Praze na den 17.5.2011. Podle informace, podané tam členkou parlamentu EU paní MUDr.Roithovou, vadí letní čas až 45 % lidí v celé EU.